Královéhradecký kraj leží na severovýchodě České republiky u hranice s Polskem. Je zařazen do statistické jednotky NUTS II Severovýchod společně s krajem Libereckým a Pardubickým.
Svoji rozlohou 4 758 km2 se mezi čtrnácti kraji ČR včetně hlavního města Prahy zařazuje na 9. místo. Sousedí s ním kraje Liberecký, Pardubický a Středočeský. V jeho příhraniční oblasti se zvedají hřbety Orlických hor a Krkonoš - nejvyšší hora Krkonoš Sněžka (1602 m. n. m.) je zároveň nejvyšším vrcholem České republiky. Směrem k jihozápadu se krajina postupně snižuje do Polabské nížiny, kde leží naopak nejníže položený bod kraje (202 m. n. m.). Výškové rozpětí tedy činí celých 1400 metrů, ovšem například na území okresu Hradec Králové to je metrů pouze 132.
| Území / okres | Rozloha (km2) | Rozloha okresů v rámci kraje |
|---|---|---|
| ČR | 78 864 | |
| Královéhradecký kraj | 4 758 | |
| Hradec Králové | 875 | |
| Jičín | 887 | |
| Náchod | 851 | |
| Rychnov nad Kněžnou | 998 | |
| Trutnov | 1 147 |
Královéhradecký kraj zahrnuje území pěti okresů: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. V současnosti se v něm nachází takřka 550 000 obyvatel žijících ve 448 obcích a městech. Statutárním městem je Hradec Králové, kde je rovněž sídlo Královéhradeckého kraje, krajského úřadu, Univerzity Hradec Králové a dalších významných institucí.
V rámci kraje je v současnosti 15 obcí s rozšířenou působností a registrováno více jak 50 svazků měst a o obcí založených za různým účelem. Na úseku cyklodopravy vyvíjí značené aktivity například:
a další, které by zabraly ještě značný výčet. Tyto skutečnosti pak charakterizují i náročnost vzhledem k možné koordinaci činností tak, aby byl v rámci kraje využit v maximální míře společný potenciál a sladěny pokud možno v optimální míře zájmu kraje a mikroregionů, jednotlivých města obcí kraje.
Území Královéhradeckého kraje, díky své terénní konfiguraci, uspokojí nároky takřka všech cyklistů, kteří využívají kolo jako dopravní prostředek při cestě do zaměstnání, zábavou rekreaci, sportu nebo volnočasových aktivitách.
Příznivcům horských kol jsou k dispozici cyklistické trasy v Krkonoších, vytýčené Správou KRANAPu, umožňující návštěvníkům navštívit mnohá krkonošská atraktivní místa při nenarušování cenných přírodních lokalit. Horské cyklistické trasy a sjezdy do nížin dále rovněž nabízejí Orlické hory, oblast Broumovska, Broumovských stěn, Javořích a Jestřebích hor. Atraktivitu území umocňují v příhraničí možnosti využití hraničních přechodů s Polskou republikou k návštěvě sousedního území.
Podhůří kraje, nedosahující větších nadmořských výšek pak nabízí možnosti dalšího množství nejenom přírodních krás, ale rovněž historických a památkově cenných lokalit a objektů.
V jižní části kraje je využitelnost kola jako dopravního prostředku umocněna převážně rovinatým terénem a to k dopravě do zaměstnání v rámci jednoho města nebo dojížďkově přijatelného spádového území.
Projektová organizace SURPMO a.s., ateliér Hradec Králové byla pověřena v roce 2002 Královéhradeckým krajem zpracováním pasportu cyklotras, který by dokumentoval současný stav, stanovil hierarchizaci cyklotras, cílovou strukturu a propojení Královéhradeckého kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně začlenil systém cyklotras kraje do mezinárodní středoevropské sítě. V návaznosti na „Pasport“ byl zpracován materiál týkající se „Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje“, kterou projednalo a schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém 19. zasedání dne 24.4.2003. V základu tak byly stanoveny koridory základní páteřní sítě.
V průběhu následujících let pak docházelo k postupnému upřesnění jednotlivých koridorů a to jak ze strany kraje, tak i samotnými městy, obcemi nebo svazky obcí. Na základě nově definovaných požadavků ze strany výše uvedených subjektů zadal v roce 2008 Krajský úřad Královéhradeckého kraje aktualizaci koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Realizací tohoto dokumentu bylo pověřeno Centrum dopravního výzkumu v.v.i. Brno.
Cílem zhotovení díla je zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Královéhradeckého kraje s ohledem na programovací období 2009 -2015.
Aktualizace je provedena minimálně v základním rozsahu stávající struktury Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, včetně Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje, mapových výstupů a požadavku zadavatele jejího rozšířeného doplnění. V rámci aktualizace bude brán zřetel zejména na oblasti:
Součástí obsahu aktualizace Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje je také její doplnění o „Akční plán“ navržený na období let 2009 – 2015.
Součástí zadání bylo také u vybraných tras mezinárodního významu (KČT č.24 Labská cyklotrasa, KČT č.22 Jizersko-Jesenická magistrála a Orlická cyklotrasa) provedení jejich detailní zmapování s využitím GPS technologie, a to na základě metodiky „Jednotné GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR“, jejímž autorem je Centrum dopravního výzkumu.
K podpoře financování a realizaci „Koncepce“ byl orgánům kraje připraven návrh struktury dílčího programu, který po projednání ve Výboru pro regionální rozvoje následně schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje.
V roce 2004 tak byl poprvé vyhlášen takzvaný dílčí program k podpoře cyklodopravy pod názvem: „Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje“ s označením SPD 200407.
Původní objem alokovaných prostředků pro vyhlášený dílčí program pro rok 2004 schválený do celkové výše 2 mil. Kč byl vhledem k požadavku a objemu předložených projektů posílen tak, aby požadavky na dotaci příjemcům byly v potřebné výši posíleny. Ve stanoveném termínu vyhlášeného 1. kola dílčího programu bylo předloženo celkem 15 projektů městy, obcemi nebo svazky. Celkové náklady na projekty 9 112 704,- Kč s žádanou podporou 4 186 000,- Kč. Po vyhodnocení a schválení podpořeno 11 projektů s dotací 3 152 000,- Kč. V průběhu roku 2004 bylo následně vyhlášeno ještě 2. kolo dílčího programu (alokované finanční prostředky ve výši 1 mil. Kč). Kraj obdržel celkem 3 žádosti, které byly posouzeny a doporučeny ke schválení a přidělení dotace do výše 1 360 000,- Kč. V rámci dodatečně schválených finanční prostředky z rozpočtu Královéhradeckého kraje bylo uvolněno na realizaci cyklostezky v Rychnově nad Kněžnou a pro obce Lánov celkem dalších 5 mil. Kč.
Následně pro rok 2005, 2006 a rovněž i pro rok 2007 byl po drobnějších modelových úpravách a schválení v orgánech kraje vyhlášen výše uvedený program.
Podporovány jsou především projekty žadatelů, které mají přímou nebo bezprostředně návaznou souvislost na schválenou Koncepci cyklodopravy kraje.
Schválené projekty řeší například:
Jako příklad je možné uvést následující okruhy realizovaných projektů:
V tomto kontextu byly například podpořeny tyto úseky:
Pro rok 2007 byl orgány kraje schválen a opětovně vypsán dotační titul umožňující podání žádostí o dotaci v rámci programů na podporu cyklodopravy pod označením: SPD 200704 s alokovanými finančními prostředky do výše 4,5 mil. Kč, který by měl podpořit rozvoj bezpečné cyklodopravy, včetně realizace doplňující infrastruktury.
| Žadatel | Název projektu | Požadavek dotace (Kč) |
|---|---|---|
| Město Teplice nad Metují | Projektová dokumentace cyklostezky Teplice nad Metují | 155 000 |
| Obec Libuň | Zpracování projektové dokumentace na realizaci cyklostezky Jivany – Svatý Petr – Šidloby – Kněžnice | 150 000 |
| Obec Lánov | Projektová dokumentace v rozsahu ke stavebnímu povolení a prováděcí dokumentace k Jizersko-Jesenické cyklotrase č. 22 - III. etapa 2. část cyklostezky v obci Lánov | 286 552 |
| Město Trutnov | Vypracování prováděcí projektové dokumentace na realizaci cyklostezky (jako části cyklotrasy KČT č. 22) mezi zimním stadionem v Trutnově po křižovatku u Elektrárny Poříčí | 50 000 |
| Mikroregion Podchlumí | Vypracování projektové dokumentace cyklostezky Konecchlumí-Hořice | 249 800 |
Jako příklad je možné uvést některé následující realizované projekty:
| SFDI | 4,726 mil. Kč |
| Královéhradecký kraj | 3,000 mil. Kč |
| město Kostelec n.0 | 0,586 mil. Kč |
| obec Doudleby n.O. | 0,631 mil. Kč |
Celková situace
Cyklostezka slouží jako součást budoucí sítě cyklistické dopravy budované v rámci Královéhradeckého kraje , konkrétně úseku Hradec Králové – Potštejn.Ve schválené koncepci Královéhradeckého kraje je součástí Žitavsko - Orlické trasy úsek Hradec Králové - Potštejn. V tomto úseku byla s podporou Královéhradeckého kraje dokončena v roce 2005 projektová dokumentace na cyklostezku Lípa nad Orlicí - Kostelec nad Orlicí. Po místních a státních komunikacích v Kostelci nad Orlicí je pak cyklodoprava přivedena k realizované cyklostezce Kostelec nad Orlicí - Doudleby nad Orlicí.
Funkční využití
Hlavním cílem tohoto projektu je zajištění bezpečnosti cyklistické dopravy (školy, zaměstnání) převedením tohoto provozu z velice frekventované a nebezpečné silnice I/11 na navrženou cyklostezku a zároveň umožnit rozvoj cykloturistiky v krásném údolí řeky Divoká Orlice mimo nadměrně zatíženou danou silnici I. třídy.
Jako součást realizace trasy mezi Kostelcem nad Orlicí a Doudlebami nad Orlicí byl v červnu 2006 otevřen ještě další úsek cyklostezky „Za Dráhou“ procházející Kostelcem nad Orlicí délky 268 m. Komunikace je provedena se živičným stříkaným povrchem se zadrcením. Dotace byla poskytnuta Královéhradeckým krajem z grantového programu SPD 200507 vyhlášeného pod názvem „Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje“ v celkové výši 133 057,50 Kč. Město Kostelec nad Orlicí uhradilo zbývající částku stavby, která činila 1 385 034,00 Kč.
Stavba dvou lávek přes řeku Metuji realizována v roce 2006 z prostředků města a dotace Královéhradeckého kraje v rámci dotačního titulu SPD 200606 – Podpora cyklodopravy v návaznosti na Koncepci cyklodopravy Královéhradeckého kraje.
Parametry: teoretický rozpon lávek 24,0 m, šířka 2,0 m a teoretická výška 2,6 m.
| Lávka Ostrovy | 1 496 252,- Kč |
| Lávka Peklo | 1 948 915,- Kč |
| Celkem rozpočet | 2 948 915,- Kč (včetně přístupových komunikací) |
|---|
Celý úsek tak umožní bezpečný pohyb cyklistů a ostatní občanské veřejnosti. Povrch úseku Peklo – Ostrovy je realizován v živičném povrchu. Obdobně je uvažováno s realizací v úseku Ostrovy – Náchod (cca 2,5 km).
Jedná se tak o postupnou výstavbu cyklostezky v úseku Náchod – Peklo (Ostrovy) – Peklo – Nové Město n.M. a nadregionální cyklotrasy s pokračováním z Nového Města nad Metují do Jaroměře. Realizaci bude docílena možnost bezpečného pohybu cyklistů v trase Hronov – Velké Poříčí – Náchod (KČT č. 22), Náchod – Peklo – Nové Město n.M. (KČT č. 4020). Délka úseku cca 16 km.
Příklad úseku víceúčelové cyklostezky v úseku Týništi nad Orlicí - Petrovice. Realizace byla uskutečněna z prostředků města a dotace SFDI. Cyklostezka je součástí Orlické cyklostrasy a je vedena v souběhu s komunikací I. třídy I/11.
Dalším příkladem je realizace jednosměrné cyklostezka Police nad Metují - Velké Petrovice – Bezděkov Cyklostezka byla realizována z prostředků Města Police nad Metují, obcí Velké Petroviče a Bezděkov, SFDI a v rámci vyhlášeného dílčího programu Královéhradeckého kraje SPD200407 podpořena i finančními prostředky kraje. Realizovaný úsek podél komunikace II/303 v úseku Velké Petrovice – Police nad Metují (v Broumovském výběžku, okres Náchod) na části úseku cyklotrasy KČT č. 22 (realizováno v roce 2004).
Dobrým příkladem jsou rovněž aktivity Města Náchoda a obce Velké Poříčí v okrese Náchod. Přeshraniční spolupráce s polským městem Kudowa Zdroj umožnila podání projektu v rámci programu INTERREG III A. Z takto získaných finančních zdrojů byly realizovány víceúčelové cyklostezky, které se staly součástí nejenom páteřní sítě kraje (KČT č.22), ale takzvaného „Masarykova okruhu“, který vytváří mezinárodní cyklistickou trasu propojující bezprostředně výše uvedené území měst a obcí.
V rámci rekonstrukce hlavní zásobovací dopravní cesty do Broumovského výběžku vznikla rovněž z iniciativy města Náchoda nová cyklostezka. Je realizována jako víceúčelová, rovněž pro chodce, v úseku Náchod autobusové nádraží – Náchod (Běloves) zastávka ČD. Tato víceúčelová komunikace je řešena v souběhu s již zmíněnou komunikace II/303. Realizováno rovněž za finanční pomoci a prostředku EU, státní dotace a prostředků z rozpočtu města.
Pro rok 2007 byl orgány kraje schválen a opětovně vypsán dotační titul umožňující podání žádostí o dotaci v rámci programů na podporu cyklodopravy pod označením:SPD 200704 s alokovanými finančními prostředky do výše 4,5 mil. Kč, který by měl podpořit rozvoj bezpečné cyklodopravy, včetně realizace doplňující infrastruktury.
| Žadatel | Název projektu | Požadavek dotace (Kč) |
|---|---|---|
| Město Hostinné | Realizace Labské cyklotrasy č. 24 – úsek Hostinné (Podháj) | 1 043 636 |
| Obec Lánov | Realizace cyklostezky KČT č.22 – II. etapa část B v k.ú. obce Lánov | 1 180 000 |
| Obec Chotěvice | Realizace úseku D4 Chotěvice v rámci Labské cyklotrasy č. 24 | 324 000 |
| Obec Havlovice | Oprava povrchu cyklotrasy KČT č. 4018 v Havlovicích | 75 000 |
| Obec Černý Důl | Zabezpečení cyklotrasy č.22 – III. Etapa - Čistá | 380 800 |
| Město Náchod | úsek Bražec – lávka za Ostrovy | 1 559 250 |
Vyznačení cyklotrasy KČT č.14 v úseku Jičín - Staré Místo - Kostelec - Údrnice - Libáň - Dětenice s pokračováním do Rožďalovice. Základem byla zpracováná projektová dokumentace, kterou zafinancovalo město Jičín. Tím bylo vyřešeno definitivní zpřesnění navrhované regionální cyklotrasy Jičín - Libáň - Rožďalovice. Zvýšena bezpečnost cyklistů oproti původnímu návrhu „Koncepce“. V úseku Vestec – Chyjice je využito nově vybudovaných komunikací v rámci pozemkových úprav. Dále cyklotrasa pokračuje po stávajících komunikacích místního charakteru nebo III. třídy ve směru Kostelec - Libáň – Dětenice – Borek – Rožďalovice. Cyklotrasa č. 14 je navržena jako nadregionální trasa v trase Praha – Nymburk – Jičín – Turnov – Liberec – Hrádek nad Nisou s návazností na cyklotrasy SRN. Na již částečně vyznačené úseky cyklotrasy KČT č. 14 tak navázal projekt podaný v roce 2004 Mikroregionem Rozhraní se sídlem v Dětenicích, řešící vyznačení uvedené cyklolotrasy na území kraje.
Doznačení cyklotras v Knapu – Krkonoše (realizace v roce 2006)
Podkrkonošské cyklotrasy (značení podkrkonošských cyklotras a realizace infrastruktury dle projektu a navržených etap)
Značení cyklotras v MIkroregionu Novobydžovsko (I.etapa 2006 v návaznosti na krajskou koncepci)
Infrastruktura v Mikroregionu Brodec (odpočinková místa, realizace rok 2006 – cyklookruh „Brodec“
a další realizované projekty
| Žadatel | Název projektu | Požadavek dotace (Kč) |
|---|---|---|
| Mikroregion Nechanicko | Značení cykloturistických tras Mikroregionu Nechanicko II.etapa | 326 040 |
| Mikroregion Černilovsko | Infrastruktura pro cykloturistiku v Mikroregionu Černilovsko | 195 000 |
| Svazek obcí Horní Labe | Doplnění doprovodné infrastruktury a značení Labské cyklotrasy č. 24 | 75 000 |
| Mikroregion Novobydžovsko | Cyklotrasy Mikroregionu Novobydžovsko – 2. etapa | 103 000 |
| Krkonoše – svazek měst a obcí | Krkonošské cyklotrasy na území Královéhradeckého kraje (etapa 2007) | 129 920 |
| Dobrovolný svazek obcí Orlice | Na kole krajem Orlice | 389 750 |
| Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory | Na kole Kačenčinou pohádkovou říší | 335 000 |
| Cidlina, svazek obcí | Značení regionálních cyklotras mikroregionu Cidlina | 165 000 |
| Město Kostelec nad Orlicí | Realizace odpočinkového místa pro cykloturistiku u splavu v Kostelci nad Orlicí | 90 000 |
| Mikroregion Urbanická brázda | Cyklotrasy a informační systém Mikroregionu Urbanická brázda | 210 000 |
| Mikroregion Podchlumí | Cyklotrasa – „Podchlumí-krajina pískovce otevřená cyklistům“ – vybavení informačními tabulemi | 258 750 |
| Obec Černý Důl | Zabezpečení cyklotrasy č.22 – III. Etapa – Čistá | 380 800 |
| Podzvičinsko | Realizace infrastruktury cykloturistiky Podzvičinska | 157 500 |